Kancelář primátora

statutárního města Brna

 

V Brně dne 31. srpna 2003

Věc: Návrh na udělení Ceny města Brna za rok 2003

 

V souladu s vyhláškou města Brna č. 23/1997 ve znění vyhlášky města Brna č. 14/1999 podávám tímto návrh na udělení Ceny města Brna pro rok 2003:

v oblasti sportu

Vlastimil Bubník, 18. 3. 1931

 

Vlastimil Bubník je poslední žijící reprezentační „obojživelník“. Vynikající hráč ledního hokeje a fotbalu. Kopanou hrál za Spartak Královopolská Brno, RH Brno, Spartak Brno ZJŠ. Ligu  v letech 1957 – 1967, vstřelil 32 ligové góly, získal 3. místo na ME 1960. V letech 1957 – 1960 reprezentoval 11x.

Jedenáctkrát se stal i mistrem republiky v ledním hokeji s RH Brno (později ZKL Brno).  Reprezentoval 127x , účastnil se čtyř olympijských turnajů a devíti mistrovství světa, byl nejlepším střelcem MS 1955 a nejlepším útočníkem MS 1961.

V anketě hokejista století (1. Hašek, 2. Jágr, 3. Zábrodský, 4. Martinec, 5. Hlinka) skončil po celkovém součtu na 6. místě. Někteří však řadili Bubníka dokonce na první nebo druhé místo. „Třeba takový Vlastimil Bubník byl stejně talentovaný jako Jágr. Kdyby mohl hrát s profíky, určitě by se prosadil,“ domnívá se profesor Vladimír Kostka. Internacionál a Bubníkův spoluhráč Jaromír Meixner upozorňuje na jeho všestrannost: „Uměl všechno, od útočení po bránění. Přírodní talent, kočíroval mančaft, určitě by se uplatnil i v Kanadě.“

Vlastimila Bubníka navrhuji symbolicky za všechny hráče legendární brněnské Komety, kteří si letos společně s vedením Českého svazu ledního hokeje v čele s Karlem Gutem a svými legendárními soupeři z Jihlavy připomenuli 18. ledna v Brně abrahámoviny nejslavnějšího sportovního klubu našeho města. Pokračováním připomenutí si padesáti let od založení mužstva bylo vyhlášení ankety NEJLEPŠÍ HRÁČ KOMETY VŠECH DOB.Výsledky této anketa byly slavnostně vyhodnoceny 16. května 2003 v Brně a Vlastimil Bubník  zvítězil suverénně ve všech třech kategoriích: u veřejnosti, u odborníků a osobností i u nominovaných žijících hráčů Komety. V osobním dopise primátora města Brna Petra Duchoně, který Vlastimil Bubník obdržel při slavnostním aktu z rukou prvního náměstka Rostislava Slavotínka je mj. psáno: Byl bych velmi rád, kdyby se současní hráči inspirovali vašimi skvělými výkony. Splnili by tak přání všem fanouškům, kterým není osud brněnského hokeje lhostejný. Děkuji Vám za vše, co jste pro brněnský hokej a pro dobrou pověst města Brna udělal…

 

Mgr. Vladimír Koudelka, v. r.

občan statutárního města Brna, agentura SPORTMEDIA,

pořadatel setkání hráčů Komety k padesátinám klubu a realizátor ankety NEJLEPŠÍ HRÁČ KOMETY VŠECH DOB

 

 

__________________________________________________________________________________________________________________

 

 

 

Kancelář primátora

statutárního města Brna

 

V Brně dne 31. srpna 2008

Věc: návrh na udělení Ceny města Brna za rok 2008

 

S odvoláním na PRAVIDLA PRO UDÍLENÍ CENY MĚSTA BRNA (schváleno Radou města Brna na R4/158. schůzi konané dne 27. 9. 2006, ve znění úpravy schválené R5/031. schůzí RMB ze dne 16. 7. 2007) navrhuji na udělení Ceny města Brna za rok 2008 v oblasti sportu

Josef Masopust, 9. 2. 1931

 

Cena města Brna je udělována za činnost, která významně obohatila jednu nebo více  oblastí veřejného života a přispěla tak k posílení dobrého jména města Brna. Proto navrhuji člověka, který proslavil Brno jako sportovní trenér a jako charismatická osobnost má i po třiceti letech co říci k pozitivnímu posunu sportovního dění v městě Brně. A nejen sportovního. Kopaná je v současné době i v našem městě  nejen  nejrozšířenějším sportovním odvětvím, ale bezesporu i významným společenským fenoménem.

Udělení Ceny města Brna za rok, v němž si připomínáme třicáté výročí slavných chvil,  kdy Brno získalo zejména díky navrhované osobnosti první a bohužel i poslední fotbalový titul mistra republiky, by bylo jistě nejen oceněním vkladu Josefa Masopusta do historie brněnského sportu, ale dozajista i aktuálním podnětem a inspirací pro dny následující. Byl by to jistě chvályhodný akt, který by ocenila nejen široká sportovní veřejnost, ale i současné vedení klubu a všichni, kterým není osud nejpopulárnějšího sportu v našem městě  lhostejný.

Josef Masopust se narodil 9. února 1931 v dnes již neexistující severočeské vesnici Střimice a v současné době žije v Praze. K jeho největším životním sportovním úspěchům patří titul Nejlepší fotbalista Evropy roku 1962, účast na mistrovství světa v témže roce, kdy ve finále proti Brazílii vstřelil naši vedoucí branku a kde se mu také dostalo titulu „český kavalír“.  Jako takový byl nominován i do Výběru světa v roce 1963 a v roce následujícím se stal dokonce kapitánem Výběru Evropy. V roce 2001 byl tento „rytíř zeleného trávníku“ u nás oceněn titulem Fotbalista století a tak bych mohl ve výčtu jeho úspěchů pokračovat. Z pohledu Brna je to ovšem ten,  který přivedl jako trenér v roce 1978 Zbrojovku Brno k mistrovskému titulu a během několikaletého brněnského působení vychoval mnoho výborných fotbalistů, kteří se na profilaci brněnské kopané podílejí i v současnosti.

Za všechny, kteří se k mému návrhu připojují, jmenuji s jejich vědomím alespoň Karla Kroupu (nejlepšího fotbalistu roku 1977), Rostislava Václavíčka (olympijského vítěze a kapitána mistrovského celku), Josefa Hrona (brankáře a současného trenéra v 1.FC Brno) a Karla Jarůška (současného předsedu představenstva 1. FC Brno) za ty, které Josef Masopust k mistrovskému titulu dovedl, a Romana Prose (spolumajitele klubu 1. FC Brno) a Jiřího Crhu (místopředsedu klubu) za ty, kteří hodlají při renesanci brněnské kopané s Josefem Masopustem dále spolupracovat.

Doporučením budiž také ta skutečnost, že po dobu udělování Ceny města Brna nebyl prozatím oceněn žádný fotbalista. V neposlední řadě uvádím i slova samotného Josefa Masopusta z května letošního roku, kterými vzdává hold našemu městu a svému veleúspěšnému brněnskému působení: „Nejkrásnější léta ve fotbale jsem prožil v Brně…“.

 

Mgr. Vladimír Koudelka, občan statutárního města Brna, agentura SPORTMEDIA

 

 

__________________________________________________________________________________________________________________

 

 

 

Kancelář primátora

statutárního města Brna

 

V Brně dne 31. srpna 2009

Věc: návrh na udělení Ceny města Brna za rok 2009

 

     S odvoláním na PRAVIDLA PRO UDÍLENÍ CENY MĚSTA BRNA (schváleno Radou města Brna na R4/158. schůzi konané dne 27. 9. 2006, ve znění úpravy schválené R5/031. schůzí RMB ze dne 16. 7. 2007) navrhuji na udělení Ceny města Brna za rok 2009 v oblasti hudby

 Jaromír Hnilička, 11. 2. 1932  

 

     Pana Jaromíra Hniličku navrhuji na udělení ceny opakovaně, neboť se domnívám, že je jednou z nejvýraznějších žijících osobností naší hudební scény.  

     Jaromír Hnilička se narodil 11. února 1932 v Bratislavě jako dítě českých rodičů. Přestože byla hudba pro mladého studenta téměř vším, o kariéře profesionálního muzikanta neuvažoval. Chtěl studovat elektrotechniku, ale z politických důvodů nebyl na vysokou školu přijat. Útěkem ze stínu politické perzekuce mu bylo tedy studium na bratislavské konzervatoři.

     Již během studia si talentovaného trumpetisty všiml kapelník Gustav Brom.  V „ujednání“ podepsaném Gustavem Bromem, Brno, Kotlářská 48 a Jaromírem Hniličkou, Kroměříž, Miličovo nám. 12 je psáno: Pan Jaromír Hnilička zavazuje se hráti od 1. ledna 1956 v orchestru Gustava Broma…a z těchto  důvodů se zavazuje přestoupiti na brněnskou konzervatoř… K dnešnímu dni tak Jaromír Hnilička působí v Brně a v dnes již legendárním orchestru více než  třiapadesát let. Je naším nepřetržitě nejdéle působícím profesionálním muzikantem v jedné kapele. Tato skutečnost se stala také předmětem zapsání do České knihy rekordů a je připravena k zápisu i do světové Guinessovy knihy rekordů.  

     Jaromír Hnilička je člověk širokého uměleckého rozmachu. Z odborných prací a hodnocení je zřejmé, že jeho kompozice pomáhaly vytvářet v šedesátých letech jakousi národní specifičnost československých jazzových souborů v zahraničí . Jeho autorská a aranžérská činnost čítá přes 50 vydaných kompozic a několik stovek zaranžovaných a nahraných titulů.  

     Předkladatel tohoto návrhu se setkal poprvé s hudbou Jaromíra Hniličky, stejně jako většina tehdejších Čechoslováků v roce 1961,  kdy celou zemí letěl jeho Pozdrav astronautovi, píseň známá  jako Dobrý den, majore Gagarine. Paradoxem je jistě skutečnost, že hudbu k této adoraci složil člověk, který se dodnes nevyrovnal s tragickou smrtí svého otce, utýraného režimem padesátých let. V každém případě se Jaromír Hnilička po intervenci sovětských vojsk v roce 1968  autorství této skladby zřekl. 

     Dále si dovoluji připomenout další osobní setkání s Hniličkovou tvorbou let šedesátých. V roce 1969 se výrazně aranžérsky podílí na první monotematické skladbě Odyssea, kterou s orchestrem Gustava Broma nahrává skupina Atlantis v čele s Petrem Ulrychem a kterou tehdejší normalizační vedení Supraphonu zakázalo. LP vyšlo až v roce 1990.  Opomenout nelze ani dodnes nejuznávanější Hniličkův opus  Missa Jazz – Jazzovou mši, kterou zkomponoval v roce 1969, ale která u nás mohla vyjít  rovněž až v roce 1990. 

     Skutečnost, že je Jaromír Hnilička zapsán v anglické encyklopedii The Who Is Who In Music a kolonku před svým jménem zaplnil akademickým titulem Moravské strécovské fakulty: MUstr., považuji nejen za logické potvrzení jeho hudebního věhlasu, ale i za potvrzení smyslu pro humor a nadhled,  který je společně s tolerancí a pokorou tolik potřebný k činorodému životu. Hniličkovo stálé organizování brněnského hudebního života, vedení a účast v různých hudebních a pěveckých seskupení a v neposlední řadě i dlouholetá aktivní pedagogická činnost jsou toho dokladem.

      Ke všem, kteří se k mému návrhu připojili již před dvěma lety – Ludvík Němec, ředitel Českého rozhlasu Brno, Max Wittmann, vedoucí hudební redaktor tamtéž,  či Tibor Lenský, manažera orchestru Gustava Broma, bych mohl přidat řádku dalších. Dovoluji si pouze opakovaně připomenout, že v historii udělování Ceny města Brna ji prozatím neobdržela žádná osobnost z oblasti tzv. populární hudby a jazzu.  

 

Mgr. Vladimír Koudelka,  občan statutárního města Brna